Přeskočit na obsah

Judita Přemyslovna (1201–1230)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Judita Přemyslovna
korutanská vévodkyně
Narození1201
Praha
Úmrtí2. června 1230 (ve věku 28–29 let)
PohřbenaMariabrunn
ManželBernard II. Sponheimský
PotomciOldřich III. Korutanský
Filip Salcburský
Markéta
Bernard
DynastiePřemyslovci
OtecPřemysl Otakar I.
MatkaKonstancie Uherská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Judita Přemyslovna (1201[1]2. červen 1230) byla korutanská vévodkyně a dcera Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské.

Život[editovat | editovat zdroj]

Roku 1213[2] se Judita provdala za korutanského vévodu Bernarda. Ke sňatku se pojí romantický příběh o lásce na první pohled:

… na jeden z velkých svátků … pozvala králova dcera Judita cizince a kleriky, chudé i bohaté, aby jim pro očistu lila na ruce vodu, opatřila je jídlem a pitím a aby jim poté rozdělila dary. I stalo se, že se této slavnosti účastnil také Bernard se svým doprovodem. Když k němu pro omývání rukou mladá žena přistoupila, stáhl pro ni ze svého prstu zlatý, malým kamenem ozdobený prsten…
— Jan z Viktringu[3]

Vévodovi Judita porodila syny Oldřicha, Filipa a Bernarda a dceru Markétu. Narození třetího syna Bernarda zřejmě zaplatila životem. Oba jsou podle informovaného kronikáře Jana z Viktringu pohřbeni v cisterciáckém klášteře Mariabrunn.

V letech 1233 a znovu 1237 se Juditin bratr Václav I. dostal do konfliktu s mladším bratrem Přemyslem, markrabětem moravským. Příčinou sporu bylo předání Břeclavska Juditinu manželovi. Břeclavským vévodou se pak stal i jejich starší syn Oldřich.

Oldřich Korutanský zemřel bez přímého dědice a o Korutany pak usilovali Juditin mladší syn Filip i její synovec Přemysl Otakar II., přičemž vévodství díky tzv. Poděbradské smlouvě na nějaký čas připadlo Přemyslovi.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KOLEKTIV. Přemyslovci.Budování českého státu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 564. 
  2. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2009-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-01. 
  3. KOLEKTIV. Člověk českého středověku. Praha: Argo, 2009. ISBN 80-7203-448-0. S. 74. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]