Přeskočit na obsah

Jana Hlaváčová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Jana Galíková, rozená Hlaváčová – česká orientační běžkyně.
prof. Jana Hlaváčová
Jana Hlaváčová
Jana Hlaváčová
Narození26. března 1938
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí13. ledna 2024 (ve věku 85 let)
Praha-Modřany
ČeskoČesko Česko
Alma materAMU v Praze
Aktivní roky1959–2011
ChoťJiří Michný (1962–?)
Luděk Munzar (1969–2019)
DětiTereza Munzarová
Barbora Munzarová
PříbuzníDana Hlaváčová (sestra)
Jiří Dvořák (zeť)
Martin Trnavský (zeť)
Významné roleJarča Krbcová (Chalupáři)
Umělecké ceny
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jana Hlaváčová (26. března 1938 Praha13. ledna 2024 Praha-Modřany[1]) byla česká divadelní, televizní, filmová a dabingová herečka a profesorka DAMU.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Zájem o divadlo v ní vzbudil otec Jan, ministerský úředník, který sám od mládí nadšeně hrál ochotnické divadlo. Po maturitě na gymnáziu vystudovala DAMU (1960). První angažmá získala v Divadle J. K. TylaPlzni (1960–1965), kde také vstoupila do místní organizace Komunistické strany Československa.[zdroj⁠?] V červenci 1965 se stala členkou Národního divadla v Praze, kde zažila vrcholnou éru (Hippodamie v trilogii J. Vrchlického, Raněvská ve Višňovém sadu, Gertruda v Hamletovi, Emilie Marty ve Věci Makropulos, Markýza de Merteuil v Nebezpečných vztazích). Na české první scéně setrvala do listopadu 1990, kdy odešla společně s manželem pro neshody s vedením činohry. Od roku 1994[3] byla členkou hereckého souboru Divadla na Vinohradech, kde ztvárnila například Jeannette Burmeisterovou v muzikálu Donaha!, Hanu Kennedyovou ve hře Marie Stuartovna, sedmdesátiletou Albertinu ve hře Albertina, Mag Folanovou v Krásce z Leenane a Emmu Cristano ve hře Famílie.

Její mladší sestra Dana Hlaváčová se stala také herečkou. Působila v Divadle E. F. Buriana a její dcera Lucie Matoušková vystudovala DAMU.[4]

Prvním manželem Jany Hlaváčové byl herec Jiří Michný,[5][6] kterého si vzala v roce 1962. Z prvního manželství má dceru Terezu (* 1963). Po rozvodu se v roce 1969 provdala za herce Luďka Munzara, se kterým má dceru Barboru Munzarovou (* 1971), která je také herečkou.[7]

Na filmovém plátně se uvedla už jako studentka DAMU – rolí průvodkyně Čedoku Mefistofely v úspěšné filmové komedii režiséra Zdeňka Podskalského Kam čert nemůže (1959) spolu s Miroslavem Horníčkem v hlavní roli. Od 70. let hrála i v kostýmních úlohách historických osobností (Tajemství velikého vypravěče, Koncert na konci léta, Lev s bílou hřívou, Veronika). Od poloviny 80. let se objevovala převážně v komediích, kde se zapsala zejména jako sestra Tonička ve filmech o „Básnících“.

Uplatnila se i v televizních inscenacích a dabingu. Spolupracovala s rozhlasem, pedagogicky působila na DAMU, kde byla roku 2006 jmenována profesorkou pro obor dramatická umění – herectví činoherního divadla.[1] V roce 2011 přerušila svoji uměleckou činnost z důvodů deprese související s diagnostikovanou Parkinsonovou nemocí.

Krátce se angažovala i politicky. Po svobodných volbách v červnu 1990 zasedla do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Západočeský kraj) za Občanské fórum, ale již v červenci 1990 na mandát rezignovala a fakticky jej nevykonávala.[8]

Poslední roky svého života trpěla Parkinsonovou chorobou. Zemřela 13. ledna 2024.[9]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Film[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

Dabing[editovat | editovat zdroj]

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Vybrané divadelní role[editovat | editovat zdroj]

  • 1960–1965: Divadlo J. K. Tyla v Plzni
  • 1966–1989: Národní divadlo
  • 1994–2024: Divadlo na Vinohradech
    • Rodinný večer (Pokorná)
    • Dáma není k pálení (Markéta Devizová, Mikulášova matka)
    • Trojhvězdí
    • Křehká rovnováha
    • Howard Katz
    • 2004: Lásky Paní Katty
    • 2005: Král se baví
    • 2005–2012: Donaha! (Jeannete Burmeisterová)
    • 2006: Kráska z Leenane (Mag Folanová)
    • 2007: Famílie aneb Dědictví otců zachovej nám, Pane (Emma Cristano)
    • 2010–2013: Marie Stuartovna (Hana Kennedyová)
    • 2011: Albertina (Albertina)
    • 2012: To byla moje písnička!

Rozhlas[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Zemřela Jana Hlaváčová. Divadelní noviny [online]. 2024-01-14 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  2. prof. Jana HLAVÁČOVÁ. sp.amu.cz [online]. [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. 
  3. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 192, ISBN 978-80-239-9604-3
  4. Jana Bednářová: Luděk je jistota, In: Týdeník Květy, 12/2010 (speciál), str. 25
  5. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 146
  6. Jiří Janoušek: Tváře bez svatozáře, Práce, Praha, 1987, str. 131
  7. SUCHAŘÍPOVÁ, Helena. Jana Hlaváčová: žena v množném čísle. Praha: Achát, 1997. Dostupné online. ISBN 80-902221-4-5. S. 167–170. 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-19]. Dostupné online. 
  9. Zemřela herečka Jana Hlaváčová. Hvězdě z Národního divadla a Vinohrad bylo 85 let. Aktuálně.cz [online]. 2024-01-14 [cit. 2024-01-14]. Dostupné online. 
  10. ČT24. Múza Thálie má předplatné v Národním divadle moravskoslezském. Česká televize [online]. 2013-03-22 [cit. 2013-03-23]. Dostupné online. 
  11. Tvůrčí skupina Drama a literatura. Zdeňka Psůtková: Noc v Čechách. Epizoda ze života spisovatelky madame de Stäel. Dvojka [online]. Český rozhlas, 2021-11-06 [cit. 2021-11-06]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]