Jovan Jovanović Zmaj
| Jovan Jovanović Zmaj | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. listopadu 1833 nebo 3. prosince 1833 Novi Sad |
| Úmrtí | 3. června 1904 (ve věku 70 let) nebo 14. června 1904 (ve věku 70 let) Sremska Kamenica |
| Pseudonym | Zmaj |
| Povolání | básník, překladatel, lékař, novinář, autor dětské literatury a spisovatel |
| Témata | loutkářství, literatura, poezie a překlady do srbštiny |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jovan Jovanović Zmaj (srbsky Јован Јовановић Змај; 24. listopadu 1833, Novi Sad – 3. června 1904, Sremska Kamenica)[1] byl významný srbský spisovatel, lyrik z období srbského romantismu.
Během celého svého života přispěvatel do literárních, politických i dětských časopisů, se díky svým sbírkám básní v Srbsku a jeho okolí proslavil. Vzorem byl Zmajovi Branko Radičević, srbský romanopisec poloviny 19. století a blízký přítel Vuka Karadžiće. Jovanović byl aktivní jako romantik i dlouho do období realismu; realistická tvorba nebyla v Srbsku zcela stejného rysu jako v jiných evropských zemích a přišla později.
Život[editovat | editovat zdroj]
V mládí studoval Zmaj střední školu v rodném v Novém Sadu a také v Bratislavě, vysokou školu – práva – pak v Praze, Vídni a nakonec lékařství Budapešti.[2] Šťastně se oženil a v Novém Sadu prožil nejaktivnější období. Později (1870) v maďarské metropoli vystudoval medicínu a vykonával lékařskou praxi. Nedlouho poté mu však zemřela žena i děti; svoji tragédii shrnul do básní s názvem „Đulići uveoci“. Později se věnoval tvorbě literatury pro děti, sepsal sbírku básní Čika Jova, kde se snažil nejmenší čtenáře seznámit nejen s básněmi jako takovými, ale také jim vštěpovat i řadu morálních hodnot.
Mezi nejznámější díla Jovanoviće Zmaje patří „Đulići“ a „Đulići uveoci“; první se věnují šťastnému rodičovskému životu, druhé pak o lásce k bližním a jejich ztrátě. Kromě lyrických básní ale Zmaj psal také i satirické a politické básně, v oblasti tvorby, ať už lyrické, tak satirické nastavil vysokou laťku, takže ovlivnil domácí autory, ale také například i řadu chorvatských spisovatelů, nadlouho dopředu.
Zmaj také překládal, do srbštiny hlavně díla maďarských autorů (například Sándora Petőfiho a Jánose Aranyho), pracoval ale i na překladech z němčiny. Zpopularizoval také i řadu básní z arabského i tureckého prostředí, či sepsal nové v podobném stylu (např. „Lem Edim“ i „Selim-beg“). Vzhledem k tomu, že byl Jovanović velmi oblíbeným básníkem, nesla Sremska Kamenica po několik let jméno „Zmajeva Kamenica“
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jovan Jovanović Zmaj na srbské Wikipedii.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jovan Jovanović Zmaj na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jovan Jovanović Zmaj
