Přeskočit na obsah

Městská tržnice na Zelném trhu

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Městská tržnice na Zelném trhu
Městská tržnice na Zelném trhu
Městská tržnice na Zelném trhu
Poloha
AdresaZelný trh 250/14 a Mečová 250/7, Brno-město, ČeskoČesko Česko
UliceZelný trh a Mečová
Souřadnice49°11′33,66″ s. š., 16°36′29,7″ v. d.
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městská tržnice na Zelném trhu je budova kryté tržnice v Brně. Nachází se v historickém centru města (čp. 250) na náměstí Zelný trh (čo. 14), na nároží s ulicemi Mečovou (čo. 7) a Starobrněnskou. Funkcionalistická stavba od architektů Viléma Zavřela a Emanuela Hrušky byla postavena v letech 1948–1950.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na místě dnešní tržnice původně stály tři městské domy. Prostřední z nich, čo. 15, se 7. března 1941 samovolně zřítil, což se obešlo bez zranění, neboť obyvatelé byli nedlouho předtím urychleně vystěhováni. Událost negativně postihla i oba sousední domy. Jeden z nich (čo. 16) byl proto o pět dní později stržen, dům na nároží s Mečovou (čo. 14) byl zbořen za dalších devět dní. Poté zůstal prostor několik let prázdný.[1]

V letech 1948–1950 byla na volném místě postavena pozdně funkcionalistická budova městské kryté tržnice potravin a zeleniny (později pojmenované Dům potravin), kterou navrhli architekti Vilém Zavřel a Emanuel Hruška.[1][2] Projekt byl odevzdán na podzim 1947[3] a podle původních plánů měla budova nahradit prodejní stánky tradičně rozmístěné po celém Zelném trhu.[4] Stavba byla zahájena na jaře 1948[5] a v létě 1950 byla dokončena.[6] Poté ještě probíhala instalace vnitřního zařízení.[7] Tržnice byla otevřena 15. ledna 1951.[8]

V 80. letech 20. století byla budova modernizována.[9] Původní funkce tržnice později zanikla a budova fungovala jako víceúčelová stavba, která byla v roce 1997 částečně přestavěna. Tehdy také získala nové jméno Obchodní dům Krokodýl. Po roce 2010 sloužil krytý prostor bývalé tržnice již pouze jako skladiště stánkových prodejců z náměstí. Majitel budovy, městská část Brno-střed, začal v roce 2014 připravovat obnovu původní funkce tržnice i její původní podoby.[10][11][12]

Rekonstrukce podle projektu architekta Michala Palaščáka[13] začala v červnu 2016[14] a původně měla být hotová do konce roku. Kvůli problémům se statikou stavby, které byly zaviněny předchozími nevhodnými úpravami,[9] se realizace protáhla. Na konci června 2017 byla otevřena malá obchodní pasáž v přízemí,[15] celá budova potom o měsíc později, 17. července.[16] Celá rekonstrukce stála přibližně 70 milionů korun. V přízemí budovy (po rekonstrukci pojmenované Tržnice Brno) se v opětovně otevřeném parteru nachází kavárna, pekárna a dětský koutek, v dalších dvou patrech krytá tržnice s prostory pro prodejce se zbožím, které nelze prodávat přímo na náměstí pod otevřeným nebem (maso, uzeniny, sýry, apod.). V nejvyšším třetím patře se nachází kancelář tržnice, coworkingový prostor a vyhlídková terasa.[17]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Budova tržnice, postavená jako železobetonová skeletová konstrukce, umožňující otevřené vnitřní prostory, sestává ze dvou objemů. Na nároží s ulicemi Starobrněnskou a Mečovou se nachází jednoduché čtyřpodlažní kubické křídlo, otvírající se předsazeným proskleným průčelím s mohutnými žebry do Starobrněnské ulice. Na jeho hmotu se napojuje třípodlažní křídlo obrácené do Zelného trhu. Má zavěšenou, obloukově prohnutou prosklenou fasádu, rovněž členěnou mohutnými žebry, za kterou se skrývá hala tržnice, jež vytváří první a druhé patro. Přízemí je tvořeno otevřeným průchozím parterem do dvora Staré radnice, do kterého se otvírá také hala tržnice svým zadním proskleným průčelím.[2] Budova má rovněž dvě podzemní podlaží, která sloužila, mimo jiné, jako skladiště pro trhovce ze Zelného trhu.[18]

Průčelí budovy mělo být vyzdobeno alegorickými postavami od sochařů Vincence Makovského, Sylvy Lacinové, Ladislava Martínka a Karla Zouhara.[2] Sochy však na místo nikdy osazeny nebyly, ačkoliv alespoň některé z nich vznikly. Díla Lacinové se později nacházela odložená u kamenické dílny na brněnském Ústředním hřbitově a jejich další osud není známý. Dvě Makovského sochy, znázorňující snad prodejce drůbeže a cibuláře, se neznámým způsobem ocitly v Chudčicích, kde byly umístěny u hostince naproti kulturnímu domu a obecnímu úřadu.[19]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

  • Průčelí do Starobrněnské ulice
    Průčelí do Starobrněnské ulice
  • Detail hlavního průčelí do Zelného trhu
    Detail hlavního průčelí do Zelného trhu
  • Průchozí parter v přízemí
    Průchozí parter v přízemí
  • Prodejní stánky v prvním patře
    Prodejní stánky v prvním patře
  • Výhled z druhého patra na náměstí
    Výhled z druhého patra na náměstí
  • Třetí patro po rekonstrukci
    Třetí patro po rekonstrukci
  • Náměstí s tržnicí (vlevo) v roce 1958
    Náměstí s tržnicí (vlevo) v roce 1958
  • Stav budovy v roce 2010
    Stav budovy v roce 2010
  • Socha cibuláře v Chudčicích
    Socha cibuláře v Chudčicích
  • Socha chovatele drůbeže v Chudčicích
    Socha chovatele drůbeže v Chudčicích

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b FLODROVÁ, Milena; LOSKOTOVÁ, Irena; KAPUSTOVÁ, Alena. Brněnská tržnice [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2017-06-25 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c ELIÁŠOVÁ, Klára. Městská tržnice [online]. Brněnský architektonická manuál [cit. 2024-05-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ rt. Jednalo se o brněnských nádražích. Rovnost. 1947-10-05, roč. 63, čís. 233, s. 4. Dostupné online. 
  4. ↑ OLIVOVÁ, Dana. Stavba městské tržnice [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2012-07-31 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ rt. Staví se tržnice. Rovnost. 1948-05-17, roč. 64, čís. 141, s. 4. Dostupné online. 
  6. ↑ Stavba městské tržnice na zelném trhu je již dokončena. Rovnost. 1950-07-29, roč. 66, čís. 176, s. 1. Dostupné online. 
  7. ↑ rt. Malotržnice zahájí provoz. Rovnost. 1951-01-10, roč. 67, čís. 7, s. 5. Dostupné online. 
  8. ↑ ks. Brněnská malotržnice – stánek socialistické distribuce. Rovnost. 1951-01-16, roč. 67, čís. 12, s. 7. Dostupné online. 
  9. ↑ a b PROKOPOVÁ, Milada. Statik zastavil stavbu brněnské tržnice. Odhalil porevoluční šlendrián [online]. Idnes.cz, 2016-09-01 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ KOLÍNKOVÁ, Eliška. Zelný trh v Brně bude ještě větší ráj pro jedlíky. Díky kryté tržnici [online]. Idnes.cz, 2014-01-24 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ HROMKOVÁ, Dominika. Ze Zelného trhu zmizí nevkus 90. let. Dům potravin projde rekonstrukcí [online]. Idnes.cz, 2015-05-05 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. 
  12. ↑ VALÁŠEK, Lukáš; USTOHALOVÁ, Jana. Dům potravin zřejmě otevřou za rok, pronájem získala firma exmanažera ODS [online]. Idnes.cz, 2015-08-06 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. 
  13. ↑ USTOHALOVÁ, Jana; HROMKOVÁ, Dominika. Tržnice na Zelňáku otevře o rok později. Kvůli chybějícímu projektu [online]. Idnes.cz, 2015-11-09 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ DAVID, Jan K. Zeleninu a ovoce koupí obyvatelé Brna na Moravském náměstí až v létě [online]. Idnes.cz, 2016-06-08 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ ŠIMÁK, Přemysl. Otevření nové brněnské tržnice se zpozdilo, sloužit bude alespoň pasáž [online]. Idnes.cz, 2017-06-20 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ Tržnice Brno na Zelném trhu [online]. Brno-stred.cz, 2017-07-17 [cit. 2017-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-21. 
  17. ↑ HROMKOVÁ, Dominika. Otevřeno. Brno se dočkalo dlouho vyhlížené tržnice, ale hotová ještě není [online]. Idnes.cz, 2017-07-18 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online. 
  18. ↑ SOCHOR, Karel. Brněnská potravinová tržnice. Rovnost. 1951-01-14, roč. 67, čís. 11, s. 4. Dostupné online. 
  19. ↑ ŠENKÝŘ, Miloš; KREMR, Tomáš. 100+24 brněnských kuriozit, absurdit a bizarností. Praha: Radioservis, 2024. ISBN 978-80-7686-020-9. S. 37–38. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Městská_tržnice_na_Zelném_trhu&oldid=23954021“