Mezinárodní vody
Mezinárodní vody jsou vodní útvary, přes něž vedou mezinárodní hranice. Takovými útvary mohou být oceány, velké mořské ekosystémy, uzavřené a polouzavřené moře, ústí řek, řeky, jezera, podzemní vodní soustavy, mokřiny.
Pásma mořských vod[editovat | editovat zdroj]
Pojem mezinárodní vody není právně definován, zpravidla se jím rozumí tzv. volné moře. Rozsah pravomocí pobřežních států je stanoven úmluvou OSN o mořském právu následnovně:[1][2]
- Pobřežní (výsostné) vody - 12 námořních mil od základní čáry odlivu (v 18. století to byly 3, tzv. three-miles limit[zdroj?]); tyto vody i vzdušný prostor nad nimi jsou pod plnou svrchovaností pobřežního státu, který má stejné pravomoci jako na souši s výjimkou povinnosti nechat jimi proplouvat lodě jiných států.
- Přilehlá zóna (ve starších smlouvách označováno jako pásmo přilehlé[3]) - dalších 12 námořních mil od základní čáry; v tomto pásmu pobřežní státy vykonávají kontrolu cizích lodí nutnou k zabránění porušování svých celních, finančních, imigračních a zdravotnických předpisů.
- Výlučná ekonomická zóna - do 200 námořních mil od základní pobřežní čáry; pobřežní stát zde vykonává svrchovaná práva týkající se průzkumu a využívání přírodních zdrojů; může zde rovněž vyhlásit chráněná území, stanovit kvóty rybolovu, provádět výzkum a umisťovat technická zařízení.
- Kontinentální šelf (jak jej definuje mořské právo, nikoli geologie) - může zasahovat až do 350 námořních mil od základní pobřežní čáry; pobřežní státy zde mohou svrchovaně využívat přírodních zdrojů ze dna moře.
- Volné moře - za hranicí kontinentálního šelfu, mimo jakoukoliv jurisdikci pobřežního státu.
Mezinárodní řeky[editovat | editovat zdroj]
Za mezinárodní vody mohou být pokládány i mezinárodní řeky, které protékají více státy a na základě mezinárodní smlouvy jsou přístupné lodím smluvních států.
- Řeka Dunaj je mezinárodní vodní cesta, která umožňuje přístup k Černému moři Německu a Chorvatsku, stejně jako vnitrozemskému Rakousku, Slovensku, Maďarsku, Srbsku a Moldavsku.[4]
- Povodí Río de la Plata, včetně řek Paraná, Uruguay a Paraguay, je legálně otevřené pro všechny mezinárodní obchodní lodě bez omezení, zejména umožňuje přístup k moři vnitrozemské Paraguayi a Bolívii.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku International waters na anglické Wikipedii.
- ↑ Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 240/1996 Sb., o sjednání Úmluvy Organizace Spojených národů o mořském právu. In: Sbírka zákonů. 1996. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ PLESNÍK, Jan. Mezinárodní vody se konečně dočkají ochrany. Ale jaké?. Ochrana přírody [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2023-08-24 [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 101/1965 Sb., o Úmluvě o pobřežních vodách a pásmu přilehlém. In: Sbírka zákonů. 1965. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministra zahraničných vecí č. 241/1949 Sb., o Dohovore o režime plavby na Dunaji medzi republikou Československou, Sväzom sovietských socialistických republík, Ľudovou republikou Bulharskou, republikou Maďarskou, Ľudovou republikou Rumunskou, Sovietskou socialistickou republikou Ukrajinskou a Federatívnou ľudovou republikou Juhoslávie, podpísanom v Belehrade dňa 18. augusta 1948. In: Sbírka zákonů. 1949. Dostupné online. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑ Legal Regime of the Rio de la Plata [online]. [cit. 2024-06-03]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Dílo Úmluva OSN o mořském právu ve Wikizdrojích- United Nations Convention on the Law of the Sea of 10 December 1982 (anglicky)
- Komu patří oceány? dokumentární film
