Tuchlovický mlýn
| Tuchlovický mlýn | |
|---|---|
 vodní mlýn | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před 1748 |
| Poloha | |
| Adresa | Zemědělců 16, Tuchlovice, okres Kladno,  Česko |
| Ulice | Zemědělců |
| Souřadnice | 50°8′32,82″ s. š., 13°59′54,02″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20554/2-4082 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tuchlovický mlýn v Tuchlovicích v okrese Kladno je mlýn, který stojí na Tuchlovickém potoce.[1] Nachází se přibližně 500 metrů severovýchodně od obce po proudu potoka. Kolem něj vede z jihu místní komunikace spojující Tuchlovice s obcí Srby.[2]
Mlýn je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky; předmětem ochrany je bývalý mlýn a k němu náležející pozemek s ohrazením.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vodní mlýn je zmíněn v prvním Tereziánském katastru z roku 1748: „1 mlynář na vlastním mlýně o 1 kole na nestálé vodě“. Indikační skica z roku 1841 označuje mlýn a protilehlé stavení červenou barvou jako nespalné, třetí budova areálu má barvu žlutou jako spalná; majitelem byl Anton Hnitka.[1]
K roku 1938 vlastnila mlýn rodina Jermanova. Za II. světové války mlynáře Václava Jermana někdo udal za přechovávání obilí a nepřihlášené rádio, mlynář byl zatčen a dva a půl roku vězněn v koncentračním táboře. Koncem války se pokoušel znovu mlít; po několika zamítnutých žádostech se to podařilo.[1]
Mlýn přestal pracovat kolem roku 1950. Slouží jako skladiště a chátrá.[1]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Budovy mlýna jsou rozmístěné po obvodu dvora. Dvůr je z východu přístupný zděnou branou. Po obou jejích stranách stojí obytné budovy; na jižní straně původní mlýnská budova a na severní straně novější stavení, které pokračuje nižší hospodářskou částí. Ve východní části mlýna se nacházejí dvě stodoly a další hospodářská budova.[2]
Původní mlýnská budova na obdélném půdoryse je kryta mansardovou střechou. Její západní část je zděná ze smíšeného zdiva, východní část je zděná do výšky oken a v patře pak roubená, dřevěná.[2]
Mlýnice se zachovanou roubenou částí v patře dokládá původní dřevěnou zástavbu v této oblasti. Zachovala si svůj původní výraz včetně nejbližšího okolí s mlýnským náhonem. Archaické zpracování otvorů v roubení pak svědčí o možném mimořádném stáří budovy.[2]
Mlýn měl dvě vodní kola na vrchní vodu. Voda na ně vedla náhonem dlouhým přibližně 1 kilometr, který začínal v západní části obce a vedl podél cesty až ke mlýnu. Od mlýna tekla voda samostatným korytem rovnoběžně s korytem potoka až ke vsi Srby, kde se vlévala do potoka Loděnice.[1]
Z náhonu se dochoval pouze obrys malé akumulační nádrže, z jeho úseku podél silnice se stal příkop a v odtokovém korytu stojí voda.[1]
Okolí mlýna[editovat | editovat zdroj]
Východně od mlýna v bažině nalezli archeologové zbytky osídlení z období římského císařství. Díky bahnu se zde zachovala řada dřevěných konstrukcí a výrobků, například kusy dřevěných misek, část žebříku a držadla. Byly zde zjištěny také pece na zpracování železné rudy a dílny na zpracování železa. Toto sídliště pochází z druhého a třetího století našeho letopočtu.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g Tuchlovický mlýn; Heron Mühle. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, 10.5.2012. [cit. 2021-11-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Vodní mlýn. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000131390, rejstříkové číslo ÚSKP 20554/2-4082. [cit. 2021-11-04]. Dostupné online
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Tuchlovice na webu ČÚZK, Archivní mapy