Přeskočit na obsah

Václav Sochor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Sochor
Václav Sochor (1899)
Václav Sochor (1899)
Narození7. října 1855
Obora u Loun
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí23. února 1935 (ve věku 79 let) nebo 23. prosince 1935 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníCítoliby
Povolánímalíř
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Sochor (7. října 1855, Obora u Loun[1]23. února 1935, Praha) byl český malíř, představitel oficiální malby akademického realismu.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Václav Sochor pocházel ze selské rodiny, jeho rodiče hospodařili ve Vlčí a v Cítolibech. Studoval v letech 1855–1857 na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Antonína Lhoty a Emanuela Roma. Jeho spolužáky a přáteli byli Mikoláš Aleš, Antonín Chittussi a Felix Jenewein.

V následujících pěti letech pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Mnichově (1877–1882) a odtud odešel do Paříže, aby dokončil studia u Charlese E. A. Duranda, Léona Bonnata a Philippa Ralla. Stejně jako Václav Brožík pobýval v Paříži dlouhodobě a jako jeden z mála cizinců se stal členem Société Nationale des Beaux Arts. Vystavoval pravidelně na Pařížských salonech a na Světové výstavě v Paříži roku 1889, kde získal stříbrnou medaili[3]. Přátelil se se spolužákem Theodoerem Hilšerem a s Vojtěchem Hynaisem.

Roku 1895 se vrátil do Čech a tvořil v Cítolibech. Další ateliér si zřídil roku 1907 v Praze, kde žil až do své smrti roku 1935. Své malířské dílo uzavřel již roku 1908. Je pohřben v Cítolibech. jeho pozůstalost je v archivu Národní galerie v Praze.[4]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

  • Mladším bratrem byl architekt Eduard Sochor .
  • S manželkou Marií měl jedinou dceru Marii.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Václav Sochor, Baterie mrtvých

Václav Sochor byl portrétista a malíř válečných scén, představitel francouzského akademického realismu.

  • Slavnost Božího těla (olej na plátně, 5 x 8 m) zobrazuje pražské procesí, vycházející po schodišti z kostela sv. Jana Na skalce na karlovo náměstí. Namaloval je roku 1875 během svého pobytu v Cítolibech a vystavil na Světové výstavě v Paříži roku 1889, kde za něj získal stříbrnou medaili. Toto dílo pak představil na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891 a také v Bruselu, Düsseldorfu a Drážďanech. Slavnost Božího těla je prvním monumentálním zobrazením plenérové mnohafigurové kompozice v české malbě a je nyní v majetku Národní galerie v Praze.
  • Baterie mrtvých (5 x 8 m), zachycuje konec jezdectva baterie polního dělostřelectva 8. regimentu v krvavé bitvě u Hradce Králové roku 1866; obraz zakoupil císař František Josef I. pro Vojenské historické muzeum ve Vídni.[5]. * Srážka jízdy u Střezetic u Králova Hradce (6 x 9 m), protějšek předchozího obrazu[6], rovněž zakoupené pro Vojenské historické muzeum ve Vídni.[7]
  • Předvoj výzvědné hlídky, 1887[8]

Kromě vojenské tematiky Václav Sochor maloval také portréty, [9], oltářní obrazy a akty.

  • Portrét matky
  • Autoportrét
  • Princ Z. L.(Zdeněk Lobkowicz) (1898)
  • Kněžna P. L.(Lobkowiczová) (1898)[10]
  • Pražský starosta Vladimír Srb, (1902), Staroměstská radnice (zasedací síň)
  • Oltářní obraz sv. Václava, kaple sv. Václava Vlčí, novorománskou kapli projektoval Václavův bratr Eduard.
  • V lázni, ženský akt (1886)
  • Ležící chlapec (akt)

Výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1889 Světová výstava v Paříži
  • 1891 Jubilejní výstava, Praha
  • 1898 59. výstava Krasoumné jednoty v Praze
  • 1902 bývalý posádkový kostel sv. Vojtěcha v Praze u Prašné brány
  • 1928 Souborná výstava Václava Sochora, Klementinum, Praha
  • 1937 Hradec Králové
  • 1938 Obecní dům v Praze - souborná výstava

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti obce Obora
  2. Portrét Václava Sochora. www.mkln.cz [online]. [cit. 2015-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  3. NEČVU 2, 1995, s. 767
  4. Archiv NG, inventář osobního fondu Václav Sochor
  5. Arsenal – Museum vojenské historie
  6. Prusko-rakouská válka 1866 / Bitva u HK – jižní křídlo / Střezetice. popamatkach.cz [online]. [cit. 2015-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-24. 
  7. Srážka jízdy u Střezetic a umělci
  8. Galerie Marold: Předvoj výzvědné hlídky. www.marold.cz [online]. [cit. 2015-09-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-23. 
  9. Kalendář Zlaté Prahy
  10. Illustrovaný seznam 59. výroční výstavy Krasoumné jednoty pro Čechy, Praha 1898, č. k. 204 a 208

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění 2. (M-Ž), (editorka Anděla Horová). Academia Praha 1995, s. 767, autorka hesla Naděžda Blažíčkoví-Horová
  • Manfried Rauchensteiner, Manfred Litscher: Das Heeresgeschichtliche Museum in Wien. Verlag Styria, Graz, Wien 2000, ISBN 3-222-12834-0
  • Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, SPN Praha, 1968, s. 180.
  • Ulrich Thieme-Becker (Hg.), Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler von der Antike bis zur Gegenwart. Leipzig, 1937.
  • František Kučera: Dějiny městyse Cítolib. 1930

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]