Přeskočit na obsah

Wikipedie:Žádost o práva správce/Michal Bělka

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tato stránka obsahuje archiv kandidatury na správce. Tuto stránku už laskavě needitujte.

Hlasování skončilo výsledkem Pro bylo 34 wikipedistů, nikdo nebyl proti a jeden wikipedista se zdržel, Michal Bělka má tedy důvěru komunity a budou mu přidělena práva správce.--Tchoř (diskuse) 23. 2. 2013, 15:15 (UTC)

Michal Bělka[editovat | editovat zdroj]

Michal Bělka (diskuse • příspěvky • počítadlo • články • shrnutí • zablokování • všechny projekty)

  • žádost podána: 9. 2. 2013, 13:55 (UTC)
  • hlasování končí: 23. 2. 2013, 13:55 (UTC)

Zdůvodnění[editovat | editovat zdroj]

Vážení wikipedisté, vážené wikipedistky, před dvěma dny přišel na mou diskusní stránku JAn s návrhem, že bych si mohl pro zefektivnění práce na panelu referencí požádat o správcovská práva. Chvíli jsem si to rozmýšlel, neboť jsem si vědom, že počet mých editací rozhodně není nikterak závratný. Nakonec jsem se však rozhodl o důvěru komunity požádat.

Pakliže se má Panel referencí stát součástí uživatelského rozhraní, ať už pevnou implementací, nebo formou udělátka, neobejde se to bez zásahů do jmenného prostoru MediaWiki, kde mohou editovat jen správci. Několik dní jsme takto pracovali společně s Vojtou Dostálem, který do tohoto prostoru zasahoval podle mých instrukcí. V době jeho nepřítomnosti jsem o zásahy v MediaWiki žádal na Nástěnce správců. MediaWiki je však systém poněkud svéhlavý a nevyzpytatelný, takže se občas stane, že si příslušná ikonka z editačního rozhraní zkrátka zmizí a po několika pokusech v příslušných skriptech ji na své místo vrátí třeba takováto (z programátorského hlediska naprosto bezvýznamná) editace – pokud by podobná „pátrací akce“ probíhala ve jmenném prostoru MediaWiki pomocí mých pokynů a zásahů někoho jiného, asi bychom se zbláznili. Jindy zase odhalím nějakou drobnost, třeba duplicitu ve formuláři, a její napravení, které by bylo jinak otázkou pár kliknutí, vyžaduje zapojení dvou wikipedistů najednou.

Právě tyto důvody mě vedly k tomu, že jsem nakonec rozpracované udělátko nechal odstavit a právě probíhající veřejný betatest se koná prostřednictvím skriptů v mém uživatelském prostoru, do kterých můžu kdykoli operativně zasahovat. Trvání tohoto betatestu vidím dle potřeby tak na dva týdny, pak by měla nastat právě jedna z variant implementace Panelu referencí do uživatelského rozhraní, tedy i do prostoru MediaWiki. V tu dobu už by měl být nástroj víceméně odladěn, takže další zásahy snad nebudou příliš časté. Údržba však bude nutná v okamžiku, kdy se změní podoba či parametry citačních šablon, ve velké míře se prosadí nějaká nová, případně se objeví nová verze Panelu referencí a bude zájem ji převést na českou Wikipedii.

Odhlédneme-li od Panelu referencí (který je hlavním a jediným důvodem, proč o práva žádám), není má dosavadní aktivita v projektu příliš pravidelná, ačkoli když na Wikipedii jsem, snažím se odvést poctivou práci. Na kontě mám jeden stříbrný a jeden zlatý puclík. V občasných volných chvílích si hraji na patrolu, díky čemuž jsem získal i vlastního věrného fanouška. Když se mi při tom dostane pod ruku nějaký slibný nováček, snažím se jej na Wikipedii udržet a zachránit jeho články před smazáním. Domnívám se, že fungování Wikipedie rozumím, což mám také potvrzené od maturitní komise :). Protože jsou to ale jen nepravidelné záblesky aktivity, naprosto chápu případné námitky proti mé kandidatuře, nebudu z nich vyvozovat žádné důsledky a nebude to mít žádný vliv na mou práci na Wikipedii.

Bude-li taková vůle komunity, jsem ochoten práva správce přijmout i s podmínkou, že je budu využívat výlučně pro zajištění funkčnosti Panelu referencí (tedy pouze pro editace ve jmenném prostoru MediaWiki a mazání stránek souvisejících s tímto nástrojem). Hledal jsem nějakou možnost, jak podobné věci docílit i bez plnohodnotné žádosti o funkci správce, protože ale tento návrh patrně zmizel v propadlišti dějin, žádnou jinou možnost jsem nenašel. Rozhodne-li se komunita pro udělení práv bez této podmínky, zapojím se postupně i do dalších správcovských aktivit, plné zprovoznění a údržba Panelu referencí však i v tomto případě zůstane prioritou. Bude-li komunita proti udělení práv, třeba tento můj počin alespoň přivede další zájemce o betatest Panelu referencí, což budu taktéž brát jako úspěch.

Hlasování[editovat | editovat zdroj]

Pro[editovat | editovat zdroj]
  1. Poslední dobou se s dobrými kandidáty na správce roztrhl pytel. Je dobře, že se daří správcovský kolektiv neustále obohacovat o kvalitní lidi a doplňovat pro případ, že nějaký vysloužilý správce rezignuje. Vaši kandidaturu rozhodně podporuji stejně jako u kolegů Jvs a Marka Koudelky. A jsem pro, abyste si práva ponechal nejen pro zavádění Panelu referencí, ale i pro následné správcovské působení. Váš nástroj jsem si před pár dny vyzkoušel a jeho užití mi přišlo nanejvýš praktické. Moc se mi to líbilo a jsem si jistý, že bude přínosem pro nováčky i pro zkušené. Jen tak dál. — Loupežník (diskuse) 9. 2. 2013, 14:09 (UTC)
    Vzhledem k tomu, co píšete níže je zřejmé, že se v MediaWiki a technických věcech dobře vyznáte. Bude dobře, pokud tu bude někdo technicky zdatný, kdo bude tyto znalosti využívat k dobru Wikipedie a zároveň nebude v tomto směru činit časté kroky proti vůli komunity. To je další důvod, proč Vaši kandidaturu podpořit. Narážím na poslední správcování Dannyho B. — Loupežník (diskuse) 9. 2. 2013, 18:11 (UTC)
  2. Pro Důvod, proč kandidujete je velmi logický a jeho shrnutí je pěkné, proto plně souhlasím. Pokud se pak rozhodnete zůstat správcem i nadále, tak budu jen rád, protože se zdá, že k Wikipedii máte pozitivní vztah! --Quar (diskuse) 9. 2. 2013, 15:46 (UTC)
  3. Dobré věrohodné zdůvodnění, kterému nemám proč nevěřit. Navíc jako bonus dobré články.--Ben Skála (diskuse) 9. 2. 2013, 16:36 (UTC)
  4. Určitě pro! — Draceane diskuse 9. 2. 2013, 17:52 (UTC)
  5. Nemám nic proti. --Ragimiri 9. 2. 2013, 19:58 (UTC)
  6. Hezká maturitní práce. Zjevná snaha nejprve se důkladně s věcmi obeznámit dává dobrý předpoklad i pro budoucí úspěšné zapojení se do složitějších správcovských činností, takže držím palce. --Beren (diskuse) 9. 2. 2013, 21:26 (UTC)
  7. Dobře. S odpovědí na mou otázku níže jsem spokojen. --Vachovec1 (diskuse) 9. 2. 2013, 21:33 (UTC)
  8. --Jan Polák (diskuse) 9. 2. 2013, 21:47 (UTC)
  9. Ztotožňuji se s názory předřečníků. --NIGKDO (diskuse) 9. 2. 2013, 22:17 (UTC)
  10. S podporou správcovské činnosti i mimo Panel referencí. --9. 2. 2013, 22:31 (UTC), Utar (diskuse) 9. 2. 2013, 22:31 (UTC)
  11. Nemám námitek. Mirek256 10. 2. 2013, 06:40 (UTC)
  12. Někdo kdo střídmě upraví technickou stranu Wikipedie se hodí. Zároveň oceňuji ochotu pomáhat nováčkům a novým článkům na svět. Přečet jsem si maturitní práci a chyby jsem nenašel.--Juandev (diskuse) 10. 2. 2013, 07:43 (UTC)
  13. Každý nový správce, který se chce věnovat technické stránce Wikipedie a který je dalek nešťastné minulosti bývalých "technických správců" je samozřejmně vítán. --Aktron (✆|✍) 10. 2. 2013, 07:46 (UTC)
  14. Souhlas.--Zákupák (diskuse) 10. 2. 2013, 07:56 (UTC)
  15. — Gumruch (disk.) 10. 2. 2013, 09:39 (UTC)
  16. Po přečtení zdůvodnění jsem pro. --JirkaSv (diskuse) 10. 2. 2013, 10:01 (UTC)
  17. Po přečtení odpovědi Mirkovi jednoznačně pro. Kéž by takových wikipedistů bylo víc. --Jowe (diskuse) 10. 2. 2013, 15:59 (UTC)
  18. Bez námitek. --Nadkachna (diskuse) 10. 2. 2013, 16:11 (UTC)
  19. Věřím, že se najde i jiná oblast než jediné udělátko. Sám bych měl nápady na několik dalších udělátek ;-) JAn (diskuse) 12. 2. 2013, 12:53 (UTC)
  20. Souhlasím. Je to v zájmu lepších zítřků a budování referencí! --DobyvatelCZ (diskuse) 12. 2. 2013, 12:56 (UTC)
  21. Komunikativni a pricetny technicky spravce? Beru. --Jklamo (diskuse) 13. 2. 2013, 12:59 (UTC)
  22. --Jvs 13. 2. 2013, 13:16 (UTC)
  23. --Harold (diskuse) 13. 2. 2013, 21:56 (UTC)
  24. ♥ K123456  16. 2. 2013, 14:32 (UTC)
  25. --Marek Koudelka (diskuse) 16. 2. 2013, 14:33 (UTC)
  26. Zdůvodnění i odpovědi na dotazy se mi líbí. --Mates (diskuse) 17. 2. 2013, 17:27 (UTC)
  27. --Sokoljan (diskuse) 17. 2. 2013, 19:52 (UTC)
  28. --Nolanus ✉ C 18. 2. 2013, 19:41 (UTC) Souhlasím, bezproblémový uživatel.
  29. Z dosavadních zkušeností zcela bez výhrad. Díky za každého takto ochotného, zdatného a nápaditého kolegu. --Bazi (diskuse) 19. 2. 2013, 02:13 (UTC)
  30. --Saltzmann (diskuse) 19. 2. 2013, 11:19 (UTC)
  31. jj.--Meluzína (diskuse) 19. 2. 2013, 14:56 (UTC)
  32. Kolegu jsem neznal a po přečtení prezentace jsem bezvýhradně pro.--Tomas62 (diskuse) 19. 2. 2013, 21:16 (UTC)
  33. Podporuji a děkuji za odpověď. Mám jen poznámku navrch. Zkuste vysvětlení v diskusích a argumenty vyjadřovat stručněji - někdy málo bývá víc.--Rosičák (diskuse) 21. 2. 2013, 17:34 (UTC)
  34. Podporuji, ale ty dlouhé mordy pod hlasováním jsem opravdu nečetl. --Miďonek (diskuse) 23. 2. 2013, 05:52 (UTC)
Proti[editovat | editovat zdroj]
Zdržuji se hlasování[editovat | editovat zdroj]
  1. Zdržuji se, vůbec tohoto kolegu neznám.--LV-426 (diskuse) 16. 2. 2013, 11:28 (UTC)

Komentáře[editovat | editovat zdroj]

Jaké jsou vaše plány (na Wikipedii) po zprovoznění zmíněného udělátka? K čemu hodláte využívat svých správcovských práv? --Vachovec1 (diskuse) 9. 2. 2013, 14:38 (UTC)

Po zprovoznění zmíněného udělátka budu práva potřebovat primárně pro jeho údržbu, aby nezkostnatělo. Za posledních pár dní jsem několikrát (například tady nebo na IRC) zaslechl poznámky k nedokonalosti některých citačních šablon, v případě jejich přepracování nebo zavedení nových bude třeba opět hrábnout do kódu. Taktéž se může stát (a řekl bych, že je to i docela pravděpodobné), že za nějakou dobu bude defaultně nasazen Visual Editor, který – pokud mu tedy vývojáři nedají do vínku rozhraní pro citace už v základní podobě – si nějaké úpravy dost možná vyžádá také. Pokud jste měl na mysli např. práci na zavádění dalších nových nástrojů, nemohu Vám v tuto chvíli konkrétně odpovědět, protože se v této oblasti věnuji zatím výhradně Panelu referencí a nevím, co přijde v budoucnu. Obecně se tomu nebráním, pokud se objeví nějaké další zajímavé udělátko, které vyvolá zájem komunity a bude v mých silách jej zavést. Samozřejmě nebudu samovolně rozhodovat o nových funkcích a strkat jejich kódy do uživatelského rozhraní bez předchozího prodiskutování s komunitou a důkladného testování jejich funkčnosti (koneckonců, s nápadem na přenesení refToolbaru k nám jsem taktéž nepřišel já, ale Vojta pod návrhovou lípou).
Pokud Vaše otázka směřovala k ostatním správcovským právům, pak je odpověď naprosto jednoduchá: Využívat je budu k tomu, k čemu jsou určena. Blokování je od toho, aby se dal zablokovat vandal, uživatel porušující pravidla typu 3RR nebo bot, který se zblázní a začne páchat škody, takže je nutné jej akutně odstavit, než jej majitel opraví. Mazání stránek slouží k mazání nesmyslů, správcovský revert k jednoduššímu revertování (toto právo nepokládám zrovna za klíčové, protože tu a tam provádím vícenásobné reverty i bez něj). Zamykání stránek přijde na řadu v případě editační války (samozřejmě na špatné verzi, v tom jistě nezklamu) nebo krátkodobě v případě systematických vandalských útoků. S tím vším se mohu setkat během patrolování nebo na základě žádosti na Nástěnce správců, takže pokud se s takovými případy dostanu do styku, hodlám je patřičně využívat. S ostatními právy je to obdobné – jejich použití je obvykle vázáno na konkrétní situaci, kdy jsou potřeba, takže je hodlám využít v okamžiku, kdy taková situace nastane. Tyto situace definuje a upravuje řada interních dokumentů a kdybych se dostal do situace, v níž by dle mého názoru bylo jejich použití v zájmu ochrany Wikipedie a žádný z dokumentů ji nezmiňoval, zasáhnu dle svého nejlepšího vědomí a svědomí v duchu WP:ESO a WP:IAR (žádnou takovou konkrétní situaci si v tuto chvíli vybavit nedokážu). --Michal Bělka (diskuse) 9. 2. 2013, 16:14 (UTC)

Já se zeptám na klasiku, 2NNVZ. Co je pro Vás věrohodný zdroj, co netriviální. A jaký máte názor na zdroje v různých oborech, geografie, sport, lidé, weby. Kde se nemusí brát až tak vážně a kde je nutná tvrdost. Mají zde zde sportovní články, které jsou výsledkovými listinami? Nebo by měli být přílohami článků? Děkuji za odpověď.Mirek256 9. 2. 2013, 15:19 (UTC)

To je záludná otázka pro někoho, kdo chce vystupovat jako "technický" správce a občas mazat zjevné vandalismy!--Juandev (diskuse) 9. 2. 2013, 17:07 (UTC)
Tyto otázky jsou poněkud složitější a liší se případ od případu, zejména co se týče té věrohodnosti. Hned na první přednášce, kterou jsem absolvoval v rámci studia žurnalistiky, nám bylo oznámeno, že na termín „objektivita“ můžeme zapomenout, protože je víceméně nedosažitelná a každý má na ni jiný pohled :). Ale teď tedy trochu vážněji a podrobněji.
Netriviální zdroj je takový, který se věnuje tématu příslušného článku více než okrajově. I to je ale značně individuální, někdy stačí jeden odstavec či kapitola delšího textu, jindy nestačí ani celý text, pokud jde třeba o stručnou deničku na stránkách Lidových novin. Paušálně to nelze rozdělit ani podle žánru – zatímco dvoustránkový profilový rozhovor o osobě, jež je předmětem článku, v sobotním magazínu MF Dnes rozhodně netriviální je, čtvrthodinový rozhovor s mluvčí vojenské policie v Událostech, komentářích na téma zásahu VP v redakci zpravodajství ČT je sice netriviální vzhledem k zásahu, ale triviální vzhledem k té konkrétní policejní mluvčí, o níž by se snad někdo pokoušel napsat článek.
S věrohodností je to ještě složitější. Někdo může považovat katarskou Al-Džazíru za nevěrohodný zdroj podporující teroristy, ale třeba tento její příspěvek by snad nikdo za proteroristický neoznačil. Náš Blesk může také někdy (ve spojení s jiným zdrojem, ideálně co nejodlišnějšího žánru) posloužit pro podložení významnosti článku, upřímně ale doufám, že se někdo nepokusí založit článěk o Ornelle Štikové na základě jejího pravidelného deníčku v Blesku a článků na Super.cz. K médiím je tudíž třeba přistupovat individuálně. Za věrohodné zdroje bych rozhodně označil vysokoškolské kvalifikační práce (snad s výjimkou úplných extrémů), a to za podmínky, že byly úspěšně obhájeny, neboť tím odborníci v daném oboru ze (zpravidla) seriózní a vážené instituce (tj. akreditovaná vysoká škola) garantují, že je práce kvalitní (nehledě na to, že se taková práce jistě opírá o odbornou literaturu a další zdroje, které encyklopedickou významnost pravděpodobně potvrzují samy o sobě). Encyklopedie a odborné publikace významných kapacit v oboru snad není třeba rozvádět, klíč k určení jejich věrohodnosti nabízí Wikipedie:Věrohodný zdroj.
Posouzení nezávislosti, netriviálnosti či věrohodnosti zdrojů je důvodem, proč vznikl proces Diskuse o smazání. Z příkladů uvedených výše vyplývá, že ke zdrojům je dle mého názoru vždy nutno přistupovat individuálně, nejsem přítelem paušalizace (médium = ok, rozhovor = smazat, kniha = ok, blog = smazat,...). Je na účastnících diskuse (účastnící se správce nevyjímaje, mají plné právo se diskusí účastnit a jejich argumenty mají stejnou váhu jako argumenty kohokoli jiného), aby své důvody, proč daný zdroj je či není relevantní ve smyslu pravidla 2NNVZ, dostatečně vyargumentovali. Správce, který daný DOS uzavírá, na závěr všechny argumenty zhodnotí, shrne a dojde k výsledku, za který pak nese zodpovědost. Může se stát, že udělá chybu, ale od toho máme opravné prostředky.
A teď tedy k té „vážnosti a tvrdosti“ pravidel pro významnost. Ohledně oněch oborových článků (geografie, lidé, weby, sport,...) jsem zastáncem toho názoru, že Wikipedie prostorově omezená a článek navíc nikomu nevadí, protože pokud nevleze do příslušné kategorie nebo jej sám nevyhledá, patrně s ním ani nepřijde do styku. To ale neznamená, že bych byl příznivcem robotického zakládání po stovkách, nicméně pokud má někdo rád určitý obor a zakládá v něm větší množství článků, s nimiž si pěkně vyhraje, nedomnívám se, že je nutné jej odrazovat od práce na Wikipedii hromadným navrhováním jeho článků na smazání. Pokud jde o témata kontroverzní nebo vyvolá podezření ze spamu (např. Vámi zmiňované weby), je Diskuse o smazání na místě a nastává čas k tomu individuálnímu posuzování popsanému výše.
Nevím, co myslíte „přílohou k článku“. Jmenný prostor Příloha: není podložený konsenzem komunity. Články, které jsou seznamem sportovních výsledků, jsou svým charakterem dosti podobné například Seznamu inscenací Městského divadla Mladá Boleslav, jen se jedná o jiný obor a patrně bude mít jiný okruh čtenářů. Ten seznam inscenací jsem založil, protože dle mého názoru představuje přidanou hodnotu k příslušnému článku, ze kterého je odkazován. Seznam zápasů Petry Kvitové v roce 2011 zase rozšiřuje informace o Petře Kvitové. Samozřejmě je možné všechny tyto seznamy zahrnout do příslušných článků, jenže pak začne MediaWiki nadávat, že je článek příliš dlouhý a měli bychom jej rozdělit. Vyčlenění podobných seznamů do samostatných článků je tedy podle mě možné brát jako ono rozdělení a pokud je takový seznam jasně srozumitelný a nabízí relevantní informace, nevidím důvod, proč jej ve Wikipedii neponechat. V případě zahájení DOSu se tato má úvaha samozřejmě rovná názoru kteréhokoli jiného editora, který se daného DOSu zúčastní. --Michal Bělka (diskuse) 9. 2. 2013, 17:51 (UTC)

Jsem rád, že se hlásíte Michale, měl bych na Vás ale pár dotazů. Byl by jste ochotný pročistit mw:commons.js a podobné? V souvislosti s "tlačítkama" jsem si všiml, že jsou tam duplicity.--Juandev (diskuse) 9. 2. 2013, 17:07 (UTC)

Asi je načase mé odpovědi trochu zestručnit, jinak nikdo nebude mít sílu na to, aby to dočetl. Nerad bych tady vytvořil iluzi, že se o funkci správce uchází nějaký extra schopný programátor. Nemám ambice radikálně řezat do kódu Wikipedie, k práci na refToolbaru jsem se dostal na základě toho, že mi Vojta Dostál napsal, jestli bych to uměl přenést. Řekl jsem, že by to snad šlo, a jelikož to nakonec opravdu jde, tak žádám o práva správce s cílem dotáhnout ten projekt do konce a starat se do budoucna o jeho funkčnost. Pokud se objeví práce v kódu, u níž bych věřil, že jsem schopen ji vykonat, tak to udělám. Třeba ta tlačítka, na která odkazujete, by se mezi takovou práci nejspíš s klidem zařadila. Taktéž kdybych narazil na zjevně duplicitní skripty, takovou duplicitu bych odstranil. --Michal Bělka (diskuse) 9. 2. 2013, 20:09 (UTC)

Ve zdůvodnění vidím trochu nadbytečný důraz na potřebu testování naživo ve společných skriptech. Není vhodnější naprostou většinu testů provést tak jako tak někde stranou (případně za pomoci dobrovolníků), než je testovat naživo? Ať už člověk má práva správce, nebo ne?

A protože máš ambice zabývat se technickými věcmi, které mohou ovlivňovat uživatelské rozhraní, zajímá mne Tvůj postoj ke standardům a normám. Nemyslím jen standardy W3C (třeba CSS), ale třeba i normy ČSN (tedy konkrétně například citační normy) nebo Ecma či Mezinárodní organizace pro normalizaci. A samozřejmě také Tvůj názor na Wikipedie:WikiProjekt Přístupnost. --Tchoř (diskuse) 9. 2. 2013, 17:33 (UTC)

Úvodem odkážu na svou předchozí odpověď, v níž zdůrazňuji, že nemám ambice na velké zásahy do systému. Před každou akcí budu pečlivě zvažovat, zda jsem daných úkonů schopen, neboť ke skriptům vždy přistupuji s respektem (jsem žurnalista, nikoli programátor). Co se týče těch standardů, norem a přístupnosti, to vše je dobré v rámci možností dodržovat. Během raných let mých středoškolských studií jsem lehce koketoval s tvorbou webů a v okamžiku, kdy se mi jej povedlo zprovoznit tak, aby byl funkční, přišla řada na honbu za ikonkou valid HTML 4.1. Na Wikipedii je situace poněkud složitější, protože je to projekt otevřený všem uživatelům, nikoli pouze těm, kdo dodržují všechny normy (výrazně samozřejmě pomáhá wikikód, díky němuž se o validitu stránek stará z velké části MediaWiki sama). Přesto by bylo vhodné, kdyby se alespoň na klíčových místech standardy dodržovaly – třeba tabulka na Hlavní straně by klidně mohla mít šířku definovanou přes CSS a nikoho by to nezabilo. Citační normy jsou důležité, ale i tady platí, že nemůžeme vyžadovat od všech editorů Wikipedie, aby je znali a dodržovali. Můžeme je k tomu pouze motivovat a ulehčit jim to, k čemuž máme citační šablony a k čemuž má koneckonců významně přispět i ten Panel referencí. WikiProjektu Přístupnost fandím a fandím i souvisejícímu WP:WCW, díky němuž je možné chyby způsobené během editací jednoduše najít a opravit.
Jestli vidíš ve zdůvodnění důraz na potřebu živého testování ve společných skriptech, tak jsem to zdůvodnění špatně formuloval. Projekt velikosti Wikipedie si živé testování nemůže dovolit, protože by to mohlo mít dosti závažné následky na velký počet uživatelů. To, co jsme ve jmenném prostoru MediaWiki prováděli s Vojtou, nebylo živé testování ve společném rozhraní. Jediné, co se ve společném rozhraní objevilo, byla možnost aktivace pracovního udělátka zřetelně označeného „(ve výstavbě)“, které si aktivovali ti editoři, kteří měli zájem přispět svými postřehy a tipy (diskutovalo se o tom pod návrhovou a posléze i pod technickou lípou). Ostatní skripty ve jmenném prostoru MediaWiki neměly žádný vliv na uživatele, kteří udělátko neaktivovali. Prakticky tedy probíhalo testování pracovní verze refToolbaru na skupině dobrovolníků, kteří si udělátko zapnuli. Posléze jsem dospěl k tomu (a uznávám, že mě to mohlo napadnout rovnou), že tento styl práce není efektivní a skripty jsem přelinkoval tak, aby odkazovaly na stránky v mém uživatelském prostoru, kde mohu editovat bez omezení. Na tomto principu funguje současná betaverze, v rámci níž si dobrovolníci do svého common.js vkládají kód s odkazy do mého uživatelského prostoru. Na tvou otázku „Není vhodnější naprostou většinu testů provést tak jako tak někde stranou (případně za pomoci dobrovolníků), než je testovat naživo?“ tedy odpovídám, že to vhodnější rozhodně je a také jsem tak postupoval, byť prvních pár dní poněkud nepraktickým způsobem, respektive praktičtějším pro dobrovolníky, nepraktičtějším pro mne. Na této akci jsem se poučil a pokud budu v budoucnu pracovat na nějakém dalším nástroji, budu postupovat tak, jak probíhá testování v tuto chvíli.
Možná jsi reagoval na tuto pasáž: „...pokud by podobná „pátrací akce“ probíhala ve jmenném prostoru MediaWiki...,“ proto ještě poznámka. Tím jsem reagoval na reálnou situaci, do které jsem se dostal. Stalo se to, že po rutinní editaci spočívající v doplnění pasáží typu , "autofillprop":"příjmení1" (šlo o automatické doplňování údajů podle DOI) celé rozhraní pro vkládání referencí zkrátka zmizelo, ačkoli kód byl v pořádku, nepomohl ani revert na starší (a již předtím funkční) verzi toho skriptu, ani několikanásobné vymazání cache. RefToolbar začal opět fungovat až ve chvíli, kdy jsem do zapoznámkovaného (tedy serverem z principu ignorovaného) úvodu svého common.js vložil tečku. Tohle není standardní chování skriptu, ale k podobné záhadě může občas dojít. Ta věta v mém zdůvodnění naráží na to, že pokud by během nějaké rutinní operace v prostoru MediaWiki, kde by se hrabal někdo ze správců a já ho instruoval na IRC, došlo k podobné kuriozitě, bylo by velmi složité na dálku koordinovat pokusy o obnovu. Nemá to nic společného s testováním živých skriptů, které budou do prostoru MediaWiki odcházet samozřejmě již důkladně otestované.
No, tak to s tou stručností nějak nevyšlo :) --Michal Bělka (diskuse) 9. 2. 2013, 20:09 (UTC)
  • V předchozích komentářích mě zaujalo téma periodický tisk jako věrohodný zdroj informací k článkům. Nakolik si myslíte, že jsou periodika v ČR závislá/nezávislá na politickém systému země a tedy vhodná coby nezávislý zdroj k tomuto tématu?--Rosičák (diskuse) 20. 2. 2013, 04:21 (UTC)
To je spíš zajímavé téma pro diplomku než otázka k žádosti o práva :) Média by byla na politickém systému závislá v případě, kdy by představitelé politického systému z moci úřední vzasahovali do obsahu autorských článků. Z toho důvodu není možné třeba přebírat „fakta“ z příspěvků téhle dámy, ačkoli její občasná převzatá vystoupení ve zdejších médiích mi vždy zvednou náladu. Kdyby v našich zeměpisných šířkách fungovala média tím stylem, jakým fungovala Československá televize (státní médium) nebo Rudé právo (orgán politické strany), nebyla by nezávislá. Stejně tak pokud by se novinářské činnosti v oblasti politiky věnoval někdo z poslanců, byl by s nezávislostí takového příspěvku problém. Asi bych si též dával pozor na to, zda některý z politiků, jemuž se dosti věnuje některé z médií, nemá/neměl v tomto médiu vlastnický podíl. To už ale dotyčné médium ze škatulky věrohodných zdrojů definitivně nevyřazuje, protože obsah časopisu tvoří jeho redakce (nikoli majitel) a za nezávislost odpovídá šéfredaktor, přičemž jak on, tak jeho podřízení mají jistě zájem na tom, aby lidé jejich podepsaným textům (a tedy potažmo i jim samotným) mohli věřit. Nejsem také příznivcem konspiračních teorií o tom, jak se zahraniční majitelé našich médií spikli, aby mohli ovládat dění v České republice. Firmy se kupují prostě proto, že v nich kupující vidí příležitost k vydělávání, obsah novin zahraniční investory nemusí zajímat, hlavně, že se to prodává, možná si ty noviny přečte tak maximálně někdo z představenstva. Českou televizi zase nepokládám za hlásnou troubu vládní koalice, jak se občas na těch našich internetech tvrdí. V jejím vysílání prostě nic takového nevidím.
Důležité je také oddělovat zpravodajství a publicistiku. U zpravodajství bych se v případě renomovaných periodik (mezi poznávací znamení takových médií patří třeba redakční proces nebo existence etického kodexu) nebál použít jejich článek jako referenci. U aktuálních událostí navíc mnohdy jiný zdroj v danou chvíli ani neexistuje. Samozřejmostí je kritický přístup ke zdrojům. V případě publicistiky samozřejmě není možné brát tvrzení autora článku za neotřesitelný fakt, neotřesitelným faktem ovšem je, že to dotyčný autor v daném médiu řekl. To (jde-li o významné tvrzení významného člověka) můžeme do článku zapracovat. --Michal Bělka (diskuse) 21. 2. 2013, 13:52 (UTC)
Výše uvedená diskuse je uchovávána jako archiv hlasování. Laskavě ji neměňte. Případné další debaty patří na diskusní stránku uživatele, v případě hlubokých neshod mezi řešení konfliktů. Na této stránce by už neměly být prováděny žádné editace.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedie:Žádost_o_práva_správce/Michal_Bělka&oldid=21332852“