Wikipedista:Mohylna Yelyzveta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tři lidové principy[editovat | editovat zdroj]

三民主義, Sān Mín Zhǔyì

Tři lidové principy, ideologický základ politického programu čínského nacionalistického vůdce Sun Yat-sena (1866-1925), který hájil zásady nacionalismu, demokracie a socialismu.

Čínská civilizace byla kdysi daleko před západními národy, ale sebestřednost čínské mysli a přílišný příklon k morálním hodnotám z nich udělaly to, čím byli na konci devatenáctého století - jedním z nejchudších a nejslabších národů světa. Dr. Sun Yat-sen dokázal vidět dobré i špatné možnosti čínské civilizace a jeho záměrem bylo nastolit v Číně stav, který by umožnil čínskému lidu zachovat a obohatit nejlepší rysy čínské civilizace a vstřebat nejlepší rysy civilizace západní. Vytvořil tedy Tři lidové principy, které mají řešit mezinárodní, politické a sociální problémy zároveň.

Zásady byly původně formulovány jako hesla Sunovy revoluční studentské skupiny Sjednocená liga, jedné z hlavních sil republikánské revoluce z roku 1911, která ukončila vládu dynastie Qing v Číně. Po neúspěchu této revoluce, která v Číně zavedla demokracii, Sun založil novou stranu, nacionalistickou stranu (Kuomintang), která jeho zásady využila jako základní doktrínu. V roce 1922 uzavřeli nacionalisté spojenectví s Komunistickou stranou Číny. Od zimy následujícího roku Sun v reakci na požadavky komunistů na formálnější stranickou ideologii přednesl sérii přednášek, v nichž vyostřil a definoval své tři zásady.

l. Princip nacionalismu (minzu zhuyi)[editovat | editovat zdroj]

Princip nacionalismu zdůrazňuje rovnost mezi všemi národnostmi v Číně a v mezinárodním měřítku apeluje na ducha zajištění rovnosti mezi všemi národy. Pro Dr. Suna to bylo důležité pro čínský lid a přirovnal to k doktríně státu. Řekl: "Čínský lid projevoval největší loajalitu k rodině a klanu, což mělo za následek, že v Číně existoval familyismus a klanismus, ale žádný skutečný nacionalismus."

2. Princip demokracie (minquan)[editovat | editovat zdroj]

Princip demokracie vyzývá k nahrazení vrozené nerovnosti mezi lidmi duchem služby. Obhajuje praxi vlády odborníků, která je založena na svrchovanosti lidu. Jedná se o filozofii oddělující "moc" a "schopnosti". Pro Suna představovala západní ústavní vládu. Pro Čínu rozdělil politický život na dvě skupiny pravomocí: moc politickou a moc vládní. Tu první lze přirovnat k občanským právům, jako je volební právo. Tou druhou se rozumí pravomoci správy. Rozšířil evropsko-americkou ústavní teorii třívětvové vlády na vládu pěti větví tím, že přidal oddělení kontroly a inspekce.

3. Princip lidového blaha neboli socialismus (minsheng)[editovat | editovat zdroj]

Princip lidového blaha je zaměřen na ekonomickou spravedlnost prostřednictvím takových opatření, jako je pozemková reforma a regulace kapitálu. Dr. Sun měl na mysli systém, v němž by stát využíval přírodní zdroje a vlastnil a provozoval velký průmysl. Menší průmysl a podnikání by byly ponechány soukromému kapitálu.

S vynálezem moderních strojů se fenomén nerovnoměrného rozdělení bohatství na Západě stal ještě výraznějším. Zesílená křížovými proudy se hospodářská revoluce rozhořela zuřivěji než revoluce politická. Této situace si naši krajané před třiceti lety sotva všimli. Na své cestě po Evropě a Americe jsem na vlastní oči viděl nestabilitu jejich ekonomické struktury a hluboké obavy jejich vůdců, kteří tápali v hledání řešení. Cítil jsem, že ačkoli rozdíl v bohatství v rámci našeho hospodářského uspořádání není tak velký jako na Západě, rozdíl je pouze v míře, nikoli v charakteru. Situace se vyostří, až Západ rozšíří svůj hospodářský vliv na Čínu. Musíme si předem vytvořit plány, abychom se s touto situací vyrovnali. Po srovnání různých škol ekonomického myšlení jsem dospěl k poznání, že princip státního vlastnictví je nejhlubší, nejspolehlivější a nejpraktičtější. Navíc v Číně předejde obtížím, které na Západě již způsobily mnoho starostí. Proto jsem se rozhodl prosazovat zásadu lidového vlastnictví současně se zásadami nacionalismu a demokracie s nadějí, že dosáhneme našeho politického cíle a potlačíme hospodářské nepokoje již v zárodku.







Co je pro Sun Yat-sena sociální spravedlnost? Je to úkol budování národa, který zahrnuje spolupráci státu a lidu.  Toto společné úsilí vyžaduje solidaritu, která je poháněna láskou k vlasti, nacionalismem, který je otevřený a respektuje ostatní národy a je postaven na společné morálce či morálním étosu. K vybudování spravedlivé společnosti je zapotřebí demokracie ve formě i ve věci. Po formální stránce musí být vláda, řečeno slovy Abrahama Lincolna, "z lidu, lidem a pro lid". To vyžaduje změnu postoje lidí k vládě od strachu a nedůvěry k víře a důvěře.  Aby si vláda tuto víru a důvěru zasloužila, musí zaručit odpovědnou svobodu a rovnost před zákonem, tedy křehkou rovnováhu mezi svobodou a disciplínou.  Materiální demokracie dává lidem možnost uplatňovat svá práva a povinnosti podle svých schopností a možností. V neposlední řadě budování národa zahrnuje zmírňování chudoby poskytováním obživy a základních potřeb, jako je jídlo, oblečení a přístřeší, zmenšování rozdílů mezi bohatými a chudými a snahu o inkluzivní hospodářský růst. Pouze pokud dosáhneme sociální spravedlnosti, můžeme doufat v celosvětový mír.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Mohylna_Yelyzveta&oldid=23920359“