Wikipedista:Tervac/Firemní wellbeing

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Firemní wellbeing je pozitivní stav, ve kterém je jednotlivec schopen dlouhodobě podávat optimální pracovní výkony. Optimální úroveň pracovního výkonu je definovaná a měřená z hlediska fyzického, duševního, emocionální a společenského fungování, které má významné důsledky pro daného jednotlivce, jeho rodinu a komunitu, organizaci a společnosti jako celek. Naplněný osobní wellbeing zaměstnanců vytváří multiplikační efekt s pozitivním dopadem na efektivitu a výkonnost, a zároveň působí na snížení negativních jevů jako jsou nemocnost, fluktuace či presenteeism.

Profesní nezisková organizace CIPD firemní wellbeing[1] definuje jako: „Vytváření takového prostředí, které podněcuje stav spokojenosti, aby zaměstnanci mohli přímo vzkvétat a dosahovat svého plného potenciálu ve svůj vlastní prospěch a v prospěch jejich zaměstnavatele.“

Wellbeing v ČR[editovat | editovat zdroj]

Slovo wellbeing je v angličtině používáno přes 400 let. Jedná se o obecné označení stavu zdraví a spokojenosti. Čeština k němu zatím nemá odpovídající překlad, používány jsou výrazy jako osobní pohoda, duševní pohoda či vzkvétání.

V českém firemním prostředí je firemní wellbeing zatím nové téma a tento holistický přístup je teprve zaváděn nejčastěji skrze nadnárodní korporace, které v západní Evropě a USA s firemním wellbeingem intenzivněji pracují zhruba posledních 10 let. Ve Velké Británii byla Asociací pro odměňování a benefity zaměstnanců uveřejněna studie „Employee Wellbeing Research 2017: The evolution of workplace wellbeing in the UK.“, podle které téměř polovina britských firem má jasně definovanou strategii wellbeingu. 80 % zaměstnavatelů soustředí svojí wellbeingovou strategii na podporu zlepšení duševního zdraví a fyzické kondice svých zaměstnanců[2].

I když je wellbeing výrazně subjektivní a individuální pro každé odvětví, národ, firmu i zaměstnance, má společné principy a pilíře.

Pilíře wellbeing[editovat | editovat zdroj]

5 pilířů dle Martina Seligmana – PERMA model[3]

Seligmanův model popisuje 5 základních pilířů pro wellbeing a štěstí. Seligman věří, že tyto pilíře pomůžou lidem dosáhnout v životě pocit naplnění, štěstí a smysluplnosti. Model využívají instituce k rozvoji emocí a kognitivních funkcí u svých zaměstnanců.

  • POZITIVNÍ EMOCE – není to pouze usmívání, ale spíš celkový optimistický přístup a schopnost vnímat minulost, přítomnost i budoucnost pozitivně. Být optimistický a pozitivní má i příznivý dopad na naše zdraví.
  • AKTIVNÍ PŘÍSTUP– ve smyslu upřímného zájmu a zaujetí pro to, co děláme, abychom se vzdělávali, rozvíjeli a zvyšovali své osobní štěstí.
  • DOBRÉ VZTAHY – vztahy nás dokáží podpořit v těžkých životních okamžicích, a díky nim zároveň můžeme sdílet okamžiky radosti a štěstí.
  • SMYSL – vedeme smysluplný život, když víme, proč se konkrétním věcem věnujeme a žijeme v souladu s našimi hodnotami.
  • ÚSPĚCH – mít cíle a ambice v životě nám pomáhá dosáhnout věcí, které nám dávají pocit úspěchu. Ten je důležitý, aby se nám dařilo a mohli jsme rozkvétat.

Důležité je, že neexistuje univerzální teorie wellbeing, protože podstata wellbeing je u každého z nás trochu odlišná. Jde především o pilíř pozitivních emocí, ty jsou ryze subjektivní, definované tím, co si myslíme a tím, co cítíme. Můžeme být velmi proaktivní, populární ve společnosti, mít hodně známých, dělat prospěšnou práci a být úspěšní, ale pokud v sobě necítíme pozitivní emoce, nefunguje to. Wellbeing a opravdové štěstí existuje pouze, pokud se nám daří naplňovat podstatu všech 5ti pilířů zároveň.

Přínosy firemního wellbeing[editovat | editovat zdroj]

ZDRAVÍ A SPOKOJENÍ ZAMĚSTNANCI = PROSPERUJÍCÍ FIRMA

Britská nezisková organizace BITC[4] iniciovala výzkum mezi 100 firmami, které v součtu zaměstnávají 6,3 milionů zaměstnanců po celém světě. Závěrem studie byla jednoznačně pozitivní korelace mezi firemním wellbeing a finanční výkonností podniku. Dle studie Workplace Health Promotion tříletá investice do firemního wellbeing má návratnost na jeden investovaný dolar v rozpětí $1.40 až $4.7 [5]. Harvard Business Review uveřejnil případovou studii Johnson & Johnson, kde návratnost investice do firemního wellbeing dosahovala $ 2,71 na jeden investovaný dolar. Zavedení firemního wellbeing tak firmě ušetřilo kumulativně $ 250 milionů v letech 2002 až 2008[6]. Dle Gallup studie zaměstnanci, kteří mají naplněný svůj wellbeing, znamenají pro firmu o 41 % nižší náklady související s náklady dotýkající se zdraví zaměstnanců, než zaměstnanci, kteří mají nízkou míru wellbeing[7]. I další studie The Willis Health and Productivity uvádí, že zaměstnavatelé dosahují vyšších finančních výnosů a konkurenční výhody díky vyššímu zapojení zaměstnanců, morálce na pracovišti na pracovišti. Zdraví a spokojení zaměstnanci tak přispívají k prosperitě firmy i výkonu ekonomiky přímo, skrze svou vyšší produktivitu a efektivnost, a nepřímo, skrze sníženou pracovní neschopnost a presenteeismus.

MĚŘITELNOST

Hodnocení spokojenosti a zdraví zaměstnanců je měřitelné. Existujte několik klíčových ukazatelů a indexů firemního wellbeingu. Například Deloitte ve spolupráci s Medibankv uvedl pro rakouský trh Wellbeing@Work Index™[8]. Je k dispozici organizacím s více než 100 zaměstnanci. Indexem měří wellbeing ve čtyřech oblastech – Psychično, Fyzično, Smysl a Prostředí z pohledu zaměstnanců i organizace. Vedle sofistikovaných metodik, může firma jako orientační ukazatele použít – fluktuaci, nemocnost a interní ukazatele spokojenosti.

WIN-WIN PRINCIP

Firma maximalizuje svou výkonnost a efektivnost při současné maximalizaci spokojenosti zaměstnance. Firemní wellbeing není benefit, který jednostranně poskytuje a financuje zaměstnavatel. Zaměstnavatel odpovědně vytváří vhodné pracovní prostředí, ale samotný wellbeing je plně v rukou každého jedince.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Chartered Institute of Personnel and Development . (2007). What’s happening with well-being at work? . Načteno z CIPD: https://www2.cipd.co.uk/NR/rdonlyres/DCCE94D7-781A-485A-A702-6DAAB5EA7B27/0/whthapwbwrk.pdf
  2. Reward and Employee Benefits Association (REBA). (2017). ‘Employee Wellbeing Research 2017: The evolution of workplace wellbeing in the UK’. Načteno z Small Business UK: http://smallbusiness.co.uk/wellbeing-strategies-improve-engagement-2537123/
  3. Seligman, Martin: Vzkvétání- Nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody, přeloženo: E. Nevrlá, 1.vydání, Jan Melvil Publishing, 2014, stran 410,ISBN:978-80-87270-95-0
  4. Business in the Community. (2014). FTSE 100 public reporting – Employee engagement and wellbeing. Načteno z Business in the Community: https://wellbeing.bitc.org.uk/sites/default/files/bitc_workwell_public_reporting_benchmark_summary_report_2014_1_0.pdf
  5. Z. GOETZEL, PHD, Ron. Workplace Health Promotion: Policy Recommendations that Encourage Employers to Support Health Improvement Programs for their Workers [online]. 12/2008: Partnership for prevention [cit. 2017-12-03]. Dostupné online. 
  6. What’s the Hard Return on Employee Wellness Programs?. Harvard Business Review. Dostupné online [cit. 2017-12-03]. 
  7. INC., Gallup,. How Employee Engagement Drives Growth. Gallup.com. Dostupné online [cit. 2017-12-03]. (anglicky) 
  8. The Wellbeing@Work™ Index | Deloitte Australia | Business solution and service, About Deloitte Australia, Workplace culture, health. Deloitte Australia [online]. [cit. 2017-12-03]. Dostupné online. (anglicky)